PUNKGEN

První letošní koncertní výjezd sliboval zajímavý zážitek, tak pěkně popořádku. Jako páni vyrážíme osobákem v počtu dvou kusů, a přesouváme se pomalým tempem brutální mlhou cca hodinku cesty východně, aby jsme se ocitli v malé vesničce poblíž Moravského Krumlova. Náš cíl se pro účel koncertů nazývá "Sojahaus", starý domek, částečně zrekonstruovaný k bydlení, částečně v havarijním stavu, během akce volně přístupno vše. Místnost na hraní má snad ani ne 5x5 metrů, strop kousek nad hlavou, čili dojem sklepa zaručen - což nakonec slouží ku prospěchu věci. Veškeré občerstvení je pivo formou vem lahváč, dej dvacku do kasičky. Může být. Krátce po příjezdu zjišťujeme, že jsme blouděním po vsi projebali duo JOHNY FOXTER. Set trvající (prý) deset munut jsme o stejný čas prošvihli. Škoda, těšili jsme se, snad příště ...
Čili na řadě jsou tedy druzí nasazení - MORAL HANGOVER. Tuhle bandu není problém zastihnout, řekl bych, že toho během své celkem krátké historie nakoncertovali dost. Co se muziky týče, nikdy mě jejich raw punk příliš nezaujal. Jako kapela jsou mi sympatičtí, ale co se týká tvorby, jiskra zatím nepřeskočila - a tohle vystoupení to nezměnilo, nicméně musím jim klasicky přiznat onu živelnost, která k žánru patří, a dnes mi i jejich tempo přišlo o něco rychlejší. Následující RISPOSTA, to je pro mně o něco chutnější strava. Taktéž kapela, která hraje v tomto geoprostoru celkem pravidelně. Moc rád je opět vidím, nejsem žádný znalec jejich diskografie (mimochodem už celkem obsáhlé), ale jejich styl mi sedí. Srozumitelný řev, často velmi zajímavá stavba skladeb. Nesnaží se tě utáhnout na rychlost, hrubijácká muzika je to bez ohledu na momentální tempo. Je dobojováno a já bych si klidně dal hned další jejich set, vybírat mají z čeho.
Nastává prekérní situace - to jest je asi devět hodin, dohrála předposlední kapela a máme avízo, že akci uzavírající Dáša dorazí až po půlnoci (dnes večer měl už gig v Olomouci), takže tři hodinky mezera ...
Takže řeším dilema, zda čekat, nebo v rámci úspory času pelášit domů. Je pro mě velmi příjemných překvapením, že nějací tři mě neznámí chuligáni začínají zvučit svoje nástroje. Až v průběhu se dozvídám, že se jedná o lipskou kapelu STILL AWAKE. Moje první setkání s nimi - a první dojem po startu není špatný, podobnou muziku jsem na živo delší dobu neslyšel, takový ostřejší punkrock, neco třeba ve stylu DEFIANCE, songy na ploše cca tří minut, delší předehry, sem tam sólíčko, vlastně nic speciálního, ale nasazení je solidní, spěvák tlačí na pilu, basák ho doplňuje. Teda asi by moc chtěl - ven toho jde minimum, což je beztak jedno, jelikož nějakej jouda mu stajně furt mikrofon bere. Řekl bych, že kluk německá projevil docela velkou dávku asertivity. Až tak na poslední třetinu zmizí ten blb i ostatní nedostatky, a stroj jede na plno. Užívá si kapela i těch pár lidí co je před ní, konečně se panstvo dává do pohybu, i nějaké lezení po stropě se koná, všechno OK. U posledního songu kouknu za sebe, a koukám na Dášu. Skvělé, vše se obchází bez dlouhého čekání a za chvíli začíná poslední dějství dnešního koncertu. Vládne maximálně uvolněná atmosféra, Dáša napůl hraje, napůl je to veřejná žvanírna, a vládne pohoda a všichni se dobře baví. Zazní třeba "Nové životy ...", "Strom", "Muzika", "Afterparty" (taková pomalejší), "IQ 88" (taky poprvé zaznělo, že akce je na počest výročí smrti Honzy Kučery), "Kazisveti", a další... na závěr setu zazní kromě válu "Koľkokrát" taky Dead Flowers věnované předešlé kapele. Mimochodem, poprvé slyším tenhle flák na živo, brutální hitovka :-). Je po všem, následnou zhruba hodinu trávíme ve společnosti práve Dáši, čili kecání, občerstvování, i nějaké ty nákupy v jeho distru. Opouštím scénu v době, kdy koncertní prostor už patří technopárty a improvizovanému rapu, a z asi tří desítek lidí zbývá tak polovina, roztroušená všude okolo. Zbývá jen dodat, že velký dík patří pořádajícímu Gustovi!