PUNKGEN

Boj za osvobození zvířat: antikapitalistická perpektiva - 10 bodů pro diskusi -

1) Aktivita za osvobození zvířat je ze své podstaty politickou aktivitou a měla by být zasazena do širší politické teorie a praxe. Vykořisťování a vraždění zvířat není fenomén vnikající v „politickém vakuu“, ale v politicko-ekonomickém prostředí, které je potřeba zkoumat a počítat s jeho vlivy. Vytyčit si jako primární cíl ochranu mimolidských zvířat, ale nezasadit ho do širších politických souvislostí a provázanosti s jinými tématy je nedůsledné a kontraproduktivní.

2) Vykořisťování a vraždění zvířat je, stejně jako jiné lidské činnosti, důsledkem vlivů prostředí, ve kterém lidé žijí, a struktur, ve kterých jsou organizováni. Jedinci se nerodí s předurčením, že budou vrahy zvířat.Vrahy z nich dělá společenské prostředí a struktury, které formují charakterové vlastnosti jednotlivých individualit.

3) Pokud se chceme věnovat zvířatům a jejich osvobození, pak se logicky nevyhneme kritice toho, co vytváří podmínky pro jejich vykořisťování (kapitalismus, globální trh, společenská hierarchie, stát...) a toho, co stimuluje u lidí „potřebu“ zvířata vykořisťovat a konzumovat (masmedia, reklamní průmysl, marketingové strategie korporací atd.).

4) Neexistuje jasná čára oddělující zvířata od kapitalismu. Zvířata v kapitalismu žijí a kapitalismus má výrazné negativní dopady na jejich životy. Věnovat se ochraně zvířat logicky znamená být antikapitalistou či antikapitalistkou. Antikapitalismus je v podstatě důsledný a nekompromisní abolicionismus – tedy organizovaná negace všech forem otroctví (panství a hierarchie) a snaha je překonat a odstranit. Antikapitalismus si nevytyčil za cíl a prostředek boj proti jedné formě otroctví (např. vykořisťování krav ve velkochovech ) se souběžným přehlížením či obhajobou jiných forem otroctví (např. otroctví námezdně pracujících, otroctví žen v patriarchátu...), jako to dělají mnozí vegani a veganky, kteří a které usilují o pouhou změnu stravování a životního stylu. Antikapitalismus rozeznává otroctví a jeho principy v různých sférách a uplatňované na různých druzích zvířat včetně těch, které nazýváme lidmi. Je zcela scestné věnovat se boji za osvobození králíků v laboratořích, krav ve velkochovech, medvědů v cirkusech, ale ignorovat potřebu propojení tohoto boje s bojem za osvobození dalších zvířat, kterými jsou námezdně pracující lidé, sociálně vyloučené minority, ženy trpící pod tlakem patriarchátu atd. Je potřeba, abychom byli/-y důslední/-é a prosazovali/-y abolicionistický přístup. Otroctví bychom měli/-y odmítat ve všech formách, ne odmítat jednu formu (např. velkochov zvířat) a propagovat formu jinou (např. kapitalistický trh).

5) Důležité je neustále věnovat pozornost zdrojovým příčinám problémů (kapitalismu, globálnímu trhu, hierarchii, státu..) a neodvracet od nich pohled pod záminkou toho, že antikapitalistická rétorika může odradit mnohé lidi od spolupráce. Pokud odvrátíme pohled od zdrojových příčin, pak náš pohled bude zúžený, rozostřený a neumožní nám udělat důslednou analýzu daného tématu, protože nebudou zohledňovány všechny významné faktory s tématem související. Pohled se stane zdeformovaným a bude příčinou povrchních závěrů vytržených z kontextu a odtržených od reality.

6) Hierarchická (např. kapitalistická) společnost bez útlaku zvířat je protimluv! Hierarchie je založena na zajišťování privilegií jedněch na úkor druhých. Odstranění útlaku mimolidských zvířat tedy nelze realizovat bez odstranění útlaku (hierarchie) lidí. Důsledný boj za osvobození zvířat je proto logicky bojem za zbourání společenské hierarchie. Hierarchie je v podstatě pyramidový organizační model strukturovaný nerovnostářsky. Na vrcholu pyramidy jsou vždy ti a ty, kteří/-ré prosazují své zájmy na úkor těch, co jsou v patrech pod nimi. Je-li taková organizační struktura součástí lidské společnosti, pak se stává příčinnou vzniku stejné struktury (hierarchie) ve vztahu mezi člověkem a dalšími zvířecími druhy. Jednoduše řečeno to, co člověk vytváří ve vzájemných mezilidských vztazích, pak reprodukuje ve vztazích k ostatním zvířatům (a dělal to tak vždy ve všech hierarchických systémech v minulosti). V lidské sociální hierarchii jsou jedni lidé na vrcholu, zatímco druzí se nacházejí podřadném postavení. V lidském vztahu k ostatním zvířatům je panský princip uplatňován směrem od lidských zvířat k zvířatům mimolidským. Princip zůstává v základu stejný, jen na sebe bere různé podoby a je reprodukován ve vztah k různým tvorům.

7) Změna stravování a životního stylu je důležitá, nicméně bez změny sociálních struktur sama o sobě mnoho neřeší! Např. přechod lidské populace na veganské stravování při zachování globálního kapitalistického trhu by nevedlo k odstranění vykořisťování zvířat, ale jen k přesunu útlaku z jednoho živočišného druhu na jiný. Např. od krávy z velkochovu směrem k člověku na poli se sójou. Potřeby tržních subjektů (firem, korporací) jsou v hierarchické společnosti vždy uspokojovány na úkor vykořisťovaných pracovních sil (hospodářských zvířat, námezdně pracujících lidí atd.) produkujících na trhu směnitelné komodity. Trh je založen na dravé konkurenci a expanzi, takže ani „zelený“ či „veganský“ kapitalismus se nemůže vyhnout vykořisťování, destrukci a útlaku coby průvodním kapitalistickým jevům. Přestože propaguji vegaství jako smysluplný a významný krok, tak zároveň dodávám, že moralistické nadřazování rostlinného stravování nad jiné stravovací návyky může vést k elitářskému přístupu, který je potřeba zavrhnout stejně jako samotné vykořisťování zvířat. Tento elitářský a moralistický přístup se u mnohých veganů a veganek stává překážkou v uvědomění si faktu, že na kapitalistickém trhu (včetně tzv. fair trade) neexistují produkty, které by byly „eticky čisté“. Každá komodita na trhu je poznamenána neetickým zacházením s těmi, co je produkují. U kravského mléka se to týká krávy ve velkochovu, u „sojového mléka“ se to týká námezdně pracujícího zemědělce pěstujícího na poli sojové boby. V rámci tržního prostředí jsou tedy neeticky získané nejen živočišné produkty, ale i ty neživočišné často nazývané veganské.

8) Je potřeba striktně odmítnout dělení na MY LIDÉ a ONA ZVÍŘATA. I lidé jsou součástí pestré množiny zvané ZVÍŘATA. Vyčleňování lidí z této skupiny znamená reprodukci hierarchie, a tím i principů nadvlády, vykořisťování a útlaku. Každý sociální boj je bojem souvisejícím se zvířaty. Někdy jsou středem pozornosti tohoto boje krávy, prasata, morčata, jindy jsou to lidská mláďata v sociálně vyloučených lokalitách, lidské rodiny, kterým hrozí, že jim uhelné doly vezmou domovy, nebo námezdně pracující při stávce. Považuji za chybné vypichování a nadřazování boje za osvobození krávy a ignorování boje za osvobození člověka z námezdně-pracovního vztahu. Oba boje jsou důležité a navíc vzájemně provázané a neoddělitelné.

9) Boj za všeobecné osvobození je potřeba z individualistického „lifestylového boje“ rozšířit na boj kolektivní (sociální) a probíhající skrze konfrontaci hierarchie ve všech formách. Souběžně je důležité se snažit nahradit hierarchické struktury strukturami rovnostářskými – tedy beztřídním společenským uspořádáním, kterému nedominuje ani stát ani trh.

10) Pratické kroky by neměly být v rozporu s teoretickými základy. Svobody nelze dosáhnout nesvobodnými prostředky. Usilujeme-li o osvobození zvířat, pak nelze přistoupit k boji skrze parlamentní systém, vládu, státní instituce či komerční masmedia. Byl by tím narušen harmonický vztah mezi teorií a praxí. Boj by pak nevedl k plnému osvobození, ale v lepším případě pouze ke „kosmetickém změnám“ a v horším k upevnění stability nesvobodného statusu quo.

#2147 vlado napí­sal/a: 02.10.2010 17:48:27